V kolika letech jsi začal s nohejbalem, kdo tě k němu přivedl a co tě na něm v prvopočátcích tvé kariéry zaujalo?
Nohejbal jsem začal hrát až ve svých 35ti letech a to tak, že jsme s kamarády začali překopávat přes šňůru za hospodou. Přivedl mě k tomu kamarád, který už to hrával pro zábavu několik let. Zaujalo mě na nohejbalu to, že je spoustu herních variant jak dát soupeři bod a úplně jsem podlehl kráse tohoto sportu.
Co ti nejvíce pomohlo v tvém nohejbalovém růstu?
Sledoval jsem na internetu videa z různých turnajů a soutěží a snažil jsem se pochopit, čím a jak zahrál hráč jaký úder a snažil jsem se to napodobovat a zkoušet.
V jakých klubech a soutěžích jsi působil?
Asi po čtyřech letech překopávání za barákem jsem zjistil, že na Pustkovci se hraje nějaká soutěž a zašel jsem se podívat na přebor veteránů, kde jsem se dal do řeči s místními hráči a ti mi řekli, ať si přijdu někdy zahrát. Začal jsem chodit hrát s nimi a to mi hodně dalo a za to jim moc děkuji.
Od té doby působím v Sokolu Pustkovec a hraji okresní přebor a soutěž veteránů.
Jaký je tvůj největší nohejbalový zážitek?
Můj největší nohejbalový zážitek je třetí místo na silně obsazeném vánočním turnaji na Pustkovci, kde jsem hrál s Kubou Mrákavou a Kubou Fialou, kde to bylo ještě umocněno nejmenovanou sázkou na náš zápas, který jsme vyhráli.
Kdo byl nebo je tvým nohejbalovým vzorem?
Mým vzorem byl každý, kdo to uměl kopat lépe než já. Je hodně výborných nohejbalistů, takže vzor by se hledal těžko. Vážím si těch, kteří hrají s pokorou a fair play.
Jaká je tvá nejoblíbenější disciplína?
Moje oblíbená disciplína jsou trojky, ale nevadí mi hrát i dvojičky.
Jaký je tvůj momentální nohejbalový cíl?
Je mi již 50 let, takže mým nohejbalovým cílem je vydržet hrát ještě nějaké léta a hlavně bez zranění a být zdravotně v pohodě. V tomto je mým vzorem můj spoluhráč Honza Podzemný, který ve svých 66ti letech ještě na hřišti prohání kluky i o dvě generace mladší.
Kde jsi přišel k přezdívce Zelí?
Přezdívku Zelí mám asi od 16ti let a proč vznikla je takové tajemné, takže si to zatím nechám pro sebe.