Jakub Tomáš je organizátorem největšího nohejbalové turnaje v kraji Poruba!!! Open, který se bude letos konat premiérově ve 2 dnech. Od roku 2020 také působí ve vedení Krajského nohejbalového sdružení Moravskoslezského kraje na pozici místopředsedy.
Přinášíme exkluzivní rozhovor o jeho hráčské kariéře, funkcionářských ambicích a také o zákulisních informacích k samotnému turnaji.
V kolika letech jsi začal s nohejbalem, kdo tě k němu přivedl a co tě na něm v prvopočátcích tvé kariéry zaujalo?
K nohejbalu jsem se dostal úplně náhodně. Kamarád mě pozval na chatový turnaj před 9 lety do Norberčan. Tam jsme s mým otcem a kamarádem z práce neuhráli ani set a vypadali jsme komicky, nicméně na mě zapůsobila turnajová atmosféra a láska k nohejbalu byla na světě. Chytlo mě to a začali jsme hrát (překopávat síť) s kamarády z Ostravy - Poruby. Zaujalo mě, že je to týmový, krásný sport.
Co ti nejvíce pomohlo v tvém nohejbalovém růstu?
Někdy v roce 2015 jsem začal chodit hrát na antukové kurty Tj Sokol Pustkovec. Tam jsem se nejvíc naučil a zlepšil díky hraním s lepšími nohejbalisty, než jsem sám. V nohejbale jsem také potkal lidi, kteří umějí poradit, ve správný okamžik. Takže určitě mi nohejbalově také pomohl Aleš Wolf z NBC Vítkov 88 a Radan Zemánek, který nyní hraje za NK Fifejdy. Tímto je zdravím.
V jakých klubech a soutěžích jsi působil?
Od roku 2016 do 2019 jsem působil v Pustkovci. Dva roky jsem hrál nynější Soutěž družstev. Pro mě jako rekreanta to byl zážitek, rád na to vzpomínám.
Jaký je tvůj největší nohejbalový zážitek?
Na ten nezapomenu. Bylo to utkání TJ Sokol Pustkovec – Vsetín na zimní nohejbalové lize v Porubě v sezóně 2017/2018. Hrál jsem s Kubou Fialou a Janem Dorčákem. Hala mírně posilněná alkoholem bouřila. Cením si také skalpů místních nohejbalových legend v singlových zápasech.
Kdo byl nebo je tvým nohejbalovým vzorem?
Nemám vysloveně nohejbalový vzor, ale moc se mi líbí styl jakým hraje Michal Plachý. Klidný a velice inteligentní hráč, univerzál. Věřím, že ho zase brzy uvidíme na kurtech.
Mám rád také hráče, kteří na kurtu bojují, nevypustí žádný míč, rádi se nechají strhnout diváky a i v těch nejvypjatějších momentech hry jsou schopni zatleskat soupeři. Tyto všechny atributy mají pouze dva hráči na světě – Ladislav Stupák a Tomáš Ertelt.
Jaká je tvá nejoblíbenější disciplína?
Je to singl.
Jaký je tvůj momentální osobní nohejbalový cíl?
Bohužel jsem od května 2018 zraněný, minulý rok se mi podařilo dostat zpět na kurty, dokonce jsem odehrál i pár zápasů za Pustkovec v soutěži družstev, ale zranění se bohužel letos vrátilo a nechce pustit. Proto aktuálně nohejbalový cíl je být zdravý…..
A teď funkcionářské otázky...
Co tě vedlo k tomu uspořádat první Poruba Open?
Nultý ročník v roce 2013 byl uspořádán jen pro 12 hráčů s cílem si zahrát mezi sebou. Chtěl jsem jen uspořádat malý turnaj podobný tomu v Norberčanech.
Neuvažoval jsi o změně místa konání? Přece jen je pro nohejbal přirozenější antuka, než umělá tráva nebo tartan...
Ano uvažoval a také uvažuji. Vím, že povrch v areálu ZŠ není pro nohejbalisty ideální…..nicméně ten areál je výborný i pro konání doprovodného programu a celkově historicky k našemu turnaji patří. Poruba Open je turnaj, který určitě nebude každý rok stejný. Je to cesta. Proto i hráči mohou v budoucnu očekávat změny. Třeba bude i jiné místo turnaje. Uvidíme.
Jaké máš dlouhodobé cíle a plány s tímto turnajem? Pro letošní rok se výrazně zvýšilo prize money a také medializace turnaje. Po Ostravě jsou k vidění dokonce billboardy k této akci.
Ano letos jsme díky partnerům turnaje, kterým patří obrovský díky, investovali větší částku do propagace. Cílem turnaje není jen propagovat turnaj Poruba Open, ale nohejbal jako takový, přilákat co nejvíce diváků a zvýšit povědomí sportovní veřejnosti o náš sport.
Jak jsem zmínil, nechceme dělat stejný formát každý rok. První dva roky jsme dělali turnaj jen pro rekreanty, pak v roce 2015 přijel Jirka Skudřík a zvedl tím úroveň, pak se začali hlásit další lepší hráči a rozdělili jsme úrovně.
V roce 2016 přijeli kluci ze Vsetína a v roce 2018 Jirka Doubrava. Letos přijedou opravdu zvučná jména. Jsem za to moc rád. Určitě po turnaji uděláme hodnocení a důležitá pro nás vždy je zpětná vazby od hráčů.
Poté zvolíme cestu, kam se budeme s turnajem ubírat. Prize money je vyústěním hráčů, kteří k nám jezdí. Zastávám názor, že extraligoví hráči, kteří jedou několik set km na turnaj by měli být patřičně ohodnoceni.
Jak jsem zmínil, že Poruba Open je cesta. Cílem je v budoucnu uspořádat mistrovství republiky nohejbalu v Ostravě (dvojic nebo trojic) a navázat tak na akci, která se tady před cca 13 lety konala.
Kolik osob se podílí na organizaci takové akce a kolik času zaberou přípravy?
Celkově mi s turnajem pomáhá intenzivně asi 10 lidí. Nejvíce moje přítelkyně a můj otec. Organizaci letošního turnaje jsem začal v listopadu 2019. Důležité je zmínit podporu partnerů! Letos nás například podpořili i nohejbalisti: Michal Torok, Radan Zemánek, Jan Minarčík a to nemalými částkami!
Přináší ti pořádání této akce spíše radosti nebo starosti? Jak tě v tomto podporuje rodina?
Dobrá otázka. V posledních týdnech, dnech to je mix všeho. Není dne, kdy bych neměl večer otevřený notebook. Samozřejmě radosti převažují. Největší radost jsou pro mě spokojeni hráči a diváci, proto se snažím vymyslet takový formát, který bude pro všechny přijatelný. Věřím, že to přespříští víkend vše klapne, tak jak plánuji. Moje rodina (přítelkyně, 4 děti a můj otec) mě v tom, co mám rád, maximálně podporují, což je stěžejní.
Myslíš si, že podobné akce mohou zvýšit zájem o nohejbal u mládeže v Moravskoslezském kraji?
V minulosti jsem hledal cesty, jak k nohejbalu přivést děti, mladé. Je to ale bohužel v současné době pravděpodobně marný boj. Nicméně se této myšlenky nevzdávám. Myslím si, že bychom v kraji neměli jít cestou vychovávat hotové nohejbalisty, ale aspoň vytvořit nějaký formát turnaje základních škol, turnaje teenegarů. Jsem přesvědčen, že se k našemu sportu pak třeba mladí zase vrátí. Výborné myšlenky má náš předseda KNS. Na stránkách by brzy měly být místa, kde mohou mladí hrát nohejbal, kde se mohou přihlásit, přijít si zahrát. Abych odpověděl na tvoji otázku, ano částečně podobné akce mohou zvýšit zájem mladých o náš krásný sport.
S čím jsi vstoupil do nového vedení krajské nohejbalové organizace? Jaké jsou tvé osobní cíle v této pozici?
Chtěl bych zkušenějším kolegům z vedení pomoci svou pracovitostí, organizačními zkušenostmi k vylepšení reputace nejvyššího orgánu v kraji. Nemám osobní cíle, chci maximálně týmově pomoci. Osobní přání: udělat to pravé SUPERFINÁLE se vším všudy, tzn. spousta diváků, atmosféra, online přenos atd. Věřím, že všichni hráči – aktivní i bývalí + fanoušci přijdou 26. 9. 2020 na Pustkovec.
Jaký je tvůj názor na rozvoj nohejbalu v ČR a ve světě?
Myslím si, že jsou v naší zemi srdcaři, co neskutečně pomáhají. Chce to sjednotit síly. Připadá mi, že se český nohejbalový svaz až moc soustřeďuje na nohejbalové aktivity v zahraničí. Nicméně aktuálně bych ČNS nechal pracovat a raději se soustředím na fungování a dění nohejbalu v kraji.
