V kolika letech si začal se sportem? Hrál jsi jiný sport před nohejbalem?
Ohledně sportu jsem byl hodně aktivní už od mala. Na co jsem sáhl, to mi šlo :) Ale nakonec se to zúžilo na fotbal a nohejbal.
Který sport bys chtěl umět stejně tak dobře ovládat jako nohejbal?
Ten, který by mě uživil :)
V kolika letech jsi začal s nohejbalem, kdo tě k němu přivedl a co tě na něm v prvopočátcích tvé kariéry zaujalo?
S nohejbalem jsem začal už v žákovských letech. Přivedl mě k němu otec, který byl ve své době ceněný zadák a nahrávač a měl tu čest hrát v týmu s Pavlem Srničkem a ve své éře neprohráli jedinou dvojku. Vybavuji si, jak mě otec učil smečovat před barákem na školním hřišti, kdy v určité výšce držel v ruce míč a já se ho snažil správně trefit.
Nejvíce mě na něm zaujala jeho kreativita a týmovost.
Co ti nejvíce pomohlo v tvém nohejbalovém růstu?
V prvé řadě otec, kterého jsem už zmiňoval a pak mě posouvalo dál a dál, jak jsem na různých zápasech a turnajích sledoval lepší hráče.
V jakých klubech a soutěžích jsi působil?
Nohejbalově jsem vyrůstal v Starém Bohumíně TJ Viktorie Bohumín. Pak jsem prošel kluby jako Unie Hlubina, Lokomotiva Ostrava, TJ Spartak MSEM Přerov, Orlová a pak zase zpět na chvíli TJ Viktorie Bohumín a následně do TJ Sokol Výškovic.
Hrál jsi jednu sezónu v 1.ligovém Přerově, proč to byla právě jenom 1 sezóna?
Kluci z Přerova hledali smečaře a někdo jim dal tip na mě, proto se Petr Nadymáček na mě jednou přijel podívat do tělocvičny na trénink a hned si mě chtěl odvézt se smlouvou :) Hrál jsem v Přerově jenom jednu sezónu protože jsem nesplnil očekávání.
Které jméno nohejbalisty se ti vybaví, když si vzpomeneš právě na onu sezónu v Přerově?
Určitě již zmíněný Petr Nadymáček, se kterým jsem hrál ve dvojici a který mi hodně dal. Nějaké dobré zápasy jsem tam odehrál a nejvíc mi utkvělo v hlavě, když jsem tam porazil tehdy vycházející hvězdu Pavla Kopa.
Pocházíš z Bohumína, kde kdysi taky byl nohejbalový klub, proč tomu tak není v současnosti?
Poté, co někteří hráči skončili, jsme už nedali dohromady dostatečný počet lidí, abychom mohli hrát závodně, a tak tým zanikl.
Je nějaká šance, na obnovení týmu Tj Viktorie Bohumín?
Já myslím, že teď už asi ne. Na to, aby se to hrálo na nějaké úrovni a byli bychom konkurence schopní už nejsou lidí. Chodí si tam během léta zahrát pravidelně pár amatérů, které znám, ale tam není potřebná výkonnost.
Jaký je tvůj největší nohejbalový zážitek?
Tak určitě to bylo mistrovství republiky v dorostu v Žatci, kde jsme přijeli jako outsideři a udělali jsme tam 2. a 3. místo. Jinak toho byla spousta, každý zápas a turnaj má svou historii a vzpomínku a čím je člověk starší, tak si více váží každého vítězství, či bedny.
Na MR dorostu v Žatci jsi hrál hrál za jaký tým?
V tom Žatci jsem ještě hrál za můj domovský tým Viktorie Bohumín a tím že jsme tam přijeli jako úplně neznámý tým jsme si svou výkonností naklonili na svou stranu domácí publikum, které nám v každém zápase fandilo. V té době jsem hrál ještě aktivně i fotbal a tak jsem zajistil půjčení si od nich dresy v Dánskem stylu, které vypadaly dost atraktivně. To jsou takové maličkosti co se mi ještě vybavují po těch letech.
Vzpomeneš si nějakého nohejbalového trenéra, který ti sedl?
Abych řekl pravdu, tak žádný takový, co by mi utkvěl v paměti není. Pár jich bylo, ale já byl spíš takový samouk co se různě snažil okoukat od druhých hráčů.
Kdo byl nebo je tvým nohejbalovým vzorem?
Neměl jsem žádný vzor, ale od svých počátků jsem se vždycky snažil sledovat lepší hráče a něco si z toho vzít a to mě posouvalo dál a dál.
Jaká je tvá nejoblíbenější disciplína?
Singl :)… všichni ví, že nejlíp mi to jde na smeči a na bloku.
Jaký je tvůj momentální nohejbalový cíl?
Snažit se stále udržet nějakou tu výkonnost, abych ty mladší kluky mohl co nejdéle prohánět.
Co by jsi poradil mladším nohejbalistům v našem kraji, aby nohejbalově rostli?
Hlavně ten sport musí mít rádi a musí mu něco obětovat bez výmluv.
Máš pocit, že dnešní mladší generace má tendenci se vymlouvat a nedávají nohejbalu vše?
Myslím si, že nejde jen o tu mladou generaci. I starší tomu ne vždy dávají vše, ale to je každého věc. Samozřejmě, že je dobré mít ještě něco doplňkově, nějaký sport k nohejbalu, a ne že se jen 2x týdně ti mladí zvednou od toho stolu a jdou si kopnout a pak už ve 20ti nosí různé ortézy na kolenou. Já do 23 let hrál současně i fotbal kde jsem byl brankář, ale pak jsem se oženil, blbě si při něm zlomil kotník, kdy byla nutná operace, půl roku na nemocenské a pak už jsem zůstal jen u nohejbalu, jelikož by se to už nedalo stíhat kvůli rodině a místo fotbalu jsem ve větší míře začal jezdit na kole.
Všichni ví, že rád objíždíš moravské turnaje přes letní sezónu, jaké turnaje by jsi nám doporučil a proč?
Nejraději mám rád turnaje s dobrou organizací, kdy ani tak nejde o ceny, ale o to si dobře zahrát a pobavit se s přáteli. Například mám rád Poruba Open, Olomouc Hodolany, Postřelmov…to je to, co mě teď napadá, ale určitě jich je více.
V současnosti hraješ ve Výškovicích, jak dojíždíš na tréninky? Na místní kurt na Sokole jezdí trénovat i kluci z jiných oddílů, proč myslíš, že tomu tak je?
Hrát za Výškovice mi vyhovuje, protože je tam skvělá dostupnost na kole, takže si během tréninku můžu dát nějaké to pivko. Myslím, že kluci z jiných oddílů tam jezdí trénovat taky právě kvůli dobré dostupnosti na kole a navíc je tam pěkný areál s bufetem a dobrá parta.
Kdo sleduje Jiřího Skudříka delší dobu musí vědět, že hraješ dlouhodobě ve stejném oblečení, které na tobě „rotuje“. Legendární jsou tříčtvrťáky či určité trička, mikiny. Držíš si tuhle výstroj z určitého důvodu?
Neřekl bych, že je to z určitého důvodu, ale tak nějak to za ty roky na mně přirostlo a dokud drží pohromadě, tak není důvod to měnit.
Tvoje oblíbené jídlo a pití?
Co se týče jídla, tak jsem všehožrout a na všechno říkám mňam. A co se týče pití, tak víceméně všichni ví, že se toho nebojím :)
Vyjmenuj kterékoliv dva nohejbalisty na světě, se kterými by sis chtěl zahrát?
Nemám nikoho takhle vysněného, ale co už znám kluky, tak Petr Gargulák na nahrávce a Ondra Miklík vzadu.
Vím, že tvoje děti také sportují, prozradíš nám něco ze soukromí, který sport dělají a jak se jim daří?
Pravda je to jenom na 50%, to co tvrdíš, protože sportuje jenom moje starší dcera, která od 1. třídy do 15 závodně plavala potom přešla na silový trojboj, se kterým ve 21 skončila, ale během té doby stihla být 2x na mistrovství Evropy a jednou na mistrovství světa. A mladší dcera je studijní a čtenářský typ.
Jak se díváš na ženský nohejbal?
Já se na něj nedívám, ale pořád je to pro mě přijatelnější než holky v ringu.
Jak vidíš budoucnost nohejbalu v našem kraji? V minulosti hrávalo nohejbal mnohem více týmů než je to v současnosti.
Myslím že ta základna na ten kraj a okres tu není tak špatná. Pár mladých se vynořilo a teď když jste to vzali vy pod sebe, jako nový výbor, tak to zase získalo nový rozměr a chlapi za vámi půjdou.
Co očekáváš od vedení KNS MSK, na co by se měli zaměřit?
Hoši to je na vás, já jsem od toho, abych dělal body :) máte mou plnou důvěru.
